Americký miniaturní kůň
- je výsledkem šlechtické práce trvající 400 let
- nesmí měřit více jak 86 cm od posledních žíní ve hřívě
- dle standardu má působit jako dokonalá zmenšenina velkých plemen koní
- je živý, vyrovnaný, ostražitý, inteligentní, milý, miluje pobyt venku
.
Americký miniaturní kůň je inteligentní, elegantní a jemný. Se svou výškou (ne více než 86 cm) je dokonalou zmenšeninou velkého koně. Má vynikající charakter a je to kůň pro každého. Málokdo z nás ale může říct, že tohoto zajímavého koníka viděl na vlastní oči.
Původ a historie
Američtí miniaturní koně jsou výsledkem šlechtické práce trvající 400 let. O jejich počátcích je mnoho spekulací - mnozí věří, že jsou výsledkem chovu z malého islandského koně, který měl vlivem chladného a nepříznivého počasí huňatou srst. Miniaturní koně pravděpodobně vznikli výběrem malých jedinců jiných plemen a jejich výška se chovem neustále zmenšovala.
První pravdivé zmínky o těchto nebojácných konících jsou z Evropy. Nejdříve byli tito koníčci chováni pro evropskou šlechtu - především pro děti. Ačkoliv malby a písemné zmínky uváděly miniaturního koně od roku 1765, neexistuje nic, co by doložilo, jak tito koně vlastně vznikli.
Dle všech dostupných informací v žilách těchto koníků koluje krev shetlandských poníků, islandských koní, arabů, malých anglických plnokrevníků, španělských koní, quarter horse a údajně dokonce také koní tažných.
Ne všichni miniaturní koníci byli rozmazlená zvířata králů a královen - byli využíváni v hrabstvích severní Evropy a střední Anglie k tahání důlních vozíků v mělkých kamenouhelných dolech. Díky své poslušnosti a schopnosti tahat náklad několikanásobně těžší, než sami vážili, byli upřednostňováni před tradičními poníky horníků, kteří byli větší.
Do Ameriky se z Anglie a Holandska miniaturní koně dostali roku 1888, ve své důlní práci pokračovali až do roku 1950. Jakmile do dolů dorazila mechanizace, nahradila miniaturní koně a poníky. Chovatelé odkupovali ty nejmenší a začali je chovat se snahou o co nejnižší vzrůst. Kupovali také miniaturní koníky z Holandska kvůli jejich unikátním barvám.
Americký klub shetlandských poníků založil roku 1972 American Miniature Horse Registry, který ve svých začátcích akceptoval pouze koně menší jak 34 palců (86,36 cm). Mnoho zakládajících otců a matek pocházelo ze shetlandských pony. Tenkrát byli shetlandi mnohem menší než dnes, přibližně 100 cm.
American Miniature Horse Association, společnost zabývající se chovem těchto koníků, byla založena v roce 1978. Registruje všechny miniaturní koníky, kteří nepřesahují výšku 34 palců (měřeno od posledních žíní v hřívě), a uchovává rodokmen každého z nich. Hříbatům jsou vydávány dočasné doklady, pokud jsou jejich rodiče v AMHA registrováni. V pěti letech se provádí kontrola a jestliže koník má méně jak 34 palců, je mu vydána trvalá registrace.
V současné době je American Miniature Horse Association světově největší registr miniaturních koní s téměř 160 000 koňmi a 11 500 členy z 37 zemí a provincií. Od svých počátků udělala mílové kroky a zabezpečila správnost původů. Jedním z těchto kroků bylo uzavření registru dne 31.12.1987. Od tohoto data se mohou registrovat jen ti koně, kteří mají své rodiče již u AMHA evidované. Dalším zabezpečením je DNA testovaní všech hříbat narozených po 31.12.1995. Společnost také vydává časopis s názvem Miniature Horse World a každoročně posuzuje stovky miniaturních koní z celých Spojených států. Největší akcí je každoroční American Miniature Horse Association's National Show, národní přehlídka miniaturních koní, při níž jsou vybraní koně zapsáni do plemenné knihy.
Popis a charakteristika
Malý, celkově vyvážený kůň, zmenšenina velkého koně. Všeobecně se připouští dva základní typy - těžší a drobnější. Stanovena jsou kritéria pro jednoho elegantního miniaturního koně.
Standard amerického miniaturního koně vyžaduje, aby zvíře působilo jako dokonalá zmenšenina velkých plemen koní. Koníci musí být malí, korektní, se zřetelným pohlavním výrazem. U klisen se požeduje "zženštilost", u hřebců smělost a "mužnost" - hřebci mají být dobře osvalení a nebojácní. Celkově by kůň měl být souměrný, pevný, čilý a ostražitý.
Kohoutková výška amerického miniaturního koně nesmí přesáhnout 34 palců a je měřena od posledních žíní v hřívě.
Hlava musí být úměrná k délce krku a těla. Profil hlavy má být rovný nebo konkávní pod očima. Američtí miniaturní koně mají široké čelo a středně velké oči mandlového tvaru posazené daleko od sebe. Mezi očima a čumákem má být poměrně krátká vzdálenost. Standardem jsou také velké nozdry, jemné chřípí a dokonalý skus.
Uši jsou špičaté, malé nebo střední velikosti, se špičkami lehce zahnutými dovnitř.
Krk je tenký, pružný a dlouhý v poměru k tělu a typu, lehce přechází do nevýrazného kohoutku.
Dlouhá, svažující se a dobře osvalená bedra dovolují volný, dlouhý a houpavý krok, který je lehký a příjemný. Celé tělo musí být dostatečně osvalené s pevnými kostmi a jako celek působit harmonicky a vyváženě. Lopatka je dlouhá a šikmá, břicho a boky oblé. Nejvyšší bod svalnaté zádi musí ležet v úrovni výšky kohoutku.
Ocas, který není nasazen ani příliš nízko, ani příliš vysoko, by měl kopírovat tvar zádě. Hříva má být jemná a lesklá.
Nohy jsou rovné, oblá a kompaktní kopyta směřují přímo vpřed. Jsou ostrouhaná a bez podkov. Spěnka má sklon okolo 45 stupňů, přechází hladce a beze změny do kopyta.
Přípustné jsou veškeré barvy včetně různých znaků, také všechny barvy očí jsou přijatelné.
Jedinci vyššího vzrůstu či s vrozenými nebo získanými vadami, které zhoršují celkový vzhled nebo chody, nejsou do plemenné knihy zapsáni.
Povaha
Američtí miniaturní koně jsou zvláštním a jedinečným plemenem, které budí zájem nejen americké veřejnosti. Milují pobyt venku a postačí jim - vzhledem k jejich velikosti - méně prostoru. Jsou živí, vyrovnaní, ostražití, inteligentní a milí a pro svou přítulnou povahu bývají těmi nejlepšími kamarády dětí i dospělých. Mnohdy také pomáhají tělesně postiženým lidem a Američané s náročným zaměstnáním v nich nalézají výborné pomocníky v boji se stresem.
Využití
Kdekoho může napadnout, co se vlastně s tak malým poníkem dá dělat. Je možné v něm najít výborného přítele, starat se o něj, radovat se s ním ze společně strávených okamžiků a připravovat ho na různé soutěže.
Nebo s ním můžeme jezdit na vyjížďky - američtí miniaturní koně se totiž zapřahají do kočárků nebo vozíků. Bez problémů utáhnou 2 dospělé osoby na vzdálenost šestnácti kilometrů a děti s nimi mohou cestovat libovolně daleko.
Pečovat o tyto koníky zvládnou i děti. Je to i dobrá příprava pro budoucí chov velkého koně a dítě se při ní naučí odpovědnosti a schopnosti nemyslet pouze na sebe. Péče o miniaturní koníky se nijak neliší od velkých plemen, jen je mnohem méně finančně náročná už kvůli nižším požadavkům na množství krmiva a různých léčiv. Také jejich přeprava je velice snadná.
Zajímavosti
Amerického miniaturního koně jste mohli vidět například na výstavě v Plasech u Plzně, která se konala 18. srpna 2007.