Star Stable, fotky koní a články o koníkách

   Jednoho dne se paní Klehabová rozhodla koupit roční klisničku, kterou nikdo nechtěl, protože vůbec neposlouchala a pořád kousala a kopala. A neměla zatím žádné jméno. Paní Klehabová si ji chtěla koupit, protože se jí na inzerátu moc líbila. Jenže její majitelé do inzerátu napsali, že je hodná a poslušná. Když si pro ni se svou dcerou Petrou přijela, vůbec nechtěla nastoupit do přepravníku a vzpínala se a oháněla se zuby po ní i Petře.

   Petra byla zkušená koňařka, která všechny možné problémové koně dokázala uklidnit, jenže s touto klisničkou jí to prostě vůbec nešlo. Petře bylo 20 let a každý den byla u koní.

   Paní Klehabové bylo 46 let a byla moc ráda, že jí dcera pomáhá starat se o stáj, kterou postavila před deseti lety.

   Museli zavolat veterináře, aby klisničce vpíchl injekci, aby po ní usnula a oni ji mohli v klidu naložit do přepravníku.

   Když veterinář přijel, šel ke klisničce rovnou s připravenou injekcí, ta se okamžitě postavila na zadní a začala zuřivě kopat kolem sebe kopyty. Když dopadla na zem, tak ji Petra chytila těsně pod ohlávkou a klisnička tak neměla šanci se znovu vzepnout. Ve chvíli, kdy jí veterinář vpíchl injekci pod kůži, tak zařičela a prudce vykopla zadníma. Veterinář stačil ještě injekci vytáhnout a rychle ustoupit stranou, aby se vyhnul nebezpečným kopytům.

   Klisnička Petře vytrhla vodítko z rukou a začala kolem cválat a přitom vyhazovala zadníma.

   Veterináři zaplatili, jenže když se chystal vrátit k autu, tak si  toho klisnička všimla, to ji trochu rozzuřilo a zamířila cvalem přímo na něho. Když byla téměř u něj, tak se ohnala zuby a předběhla ho.

   Zastavila se a postavila na zadní, on stačil ještě uskočit do strany, ale nebyl tak rychlý, takže dostal kopytem pořádnou ránu do ramene až upadl na zem. Petra s majiteli a paní Klehabovou vykřikli.

   Když klisnička dopadla na zem, nanovo se vzepjala a dopadla mu na pravou nohu. Z nohy začalo hodně krvácet až Petra vykřikla hrůzou a ohromením. Ale pak přece jen sebrala ztracenou odvahu a rozeběhla se ke klisničce, která mezitím zase dopadla na zem. Po chvíli se jí povedlo klisničku zase dostat pod kontrolu, ale pak naštěstí začala působit injekce, tak si lehla na zem a po chvíli tvrdě usnula. Ona měla naprosto bělmo v očích a sklopené uši až z toho běhal mráz po zádech.

   Paní Klehabová okamžitě zavolala záchrannou službu a strašně se při tom třásla, že skoro ani nemohla naťukat číslo.

   Když sanitka konečně dorazila (všem to připadalo jako několik hodin, jenže ona tam byla za pět minut), tak veterináře opatrně položili na nosítko, vpíchli mu do ruky jehlu a dali mu všelijaké další přístroje. Pak nastartovali a pořádně rychle se rozjeli do nemocnice.

   Když veterináři dávali přístroje, tak jim stačili říct, že jim stačili říct, že je ve vážném stavu, ale že to určitě přežije, ale že má zlomenou klíční kost a možná prý přijde o nohu a bude možná na vozíčku.

   Petra s mámou tomu nechtěly vůbec věřit. A říkaly si, co dokáže tahle nezkrotná klisnička. Pak jí raději naložili do přepravníku, aby jí další veterinář zase nemusel uspávat a odjeli domů. Cestou Petra zavolala do nemocnice, jak na tom veterinář je, ale ještě neměli pro ni žádné zprávy, protože byl na operačním sále.

Přijde veterinář o nohu? Bude muset klisnička jít na jatka? Jaké má jméno? Tak na tyto otázky naleznete odpověď ve druhé části povídky.

TERIK TERKA